Dopplerovská ultrasonografie v medicíně - WikiSkripta (2025)

Dopplerovská ultrasonografie (také známá jako dopplerovský ultrazvuk,DUS) je zobrazovací technika, která nám umožňuje vizualizaci toku krve arteriemi. Je to neinvazivní a bezbolestná metoda, která využívá princip ultrazvuku a Dopplerova jevu. Vyšetření bývá většinou prováděno na velkých žilách a tepnách horních nebo dolních končetin či na krku. Může být využita jako alternativa k zobrazovacím metodám založeným na použití rentgenu jako je venografie či arteriografie, při kterých je před použitím rentgenu vstříknuta do vén/arterií kontrastní látka.

Základní principy[edit | edit source]

Fyzikální princip[edit | edit source]

Princip Dopplerovské ultrasonografie vychází z Dopplerova jevu, který popisuje změnu frekvence a vlnové délky přijímaného oproti vysílanému signálu, způsobenou nenulovou vzájemnou rychlostí vysílače a přijímače. První odraz vzniká na stěně cévy a dále při průchodu krví (suspenzí krvinek) dochází k jevu rozptylu zejména na erytrocytech. Množství vlnění, které se dostane zpět k sondě je malé (krev je téměř anechogenní), ale stačí k určení posunu frekvence a také z něj lze odvodit rychlost toku krve i charakter proudění (laminární, turbulentní).Dále vychází z principu ultrazvuku. Ultrazvukové vlny o frekvenci 1 až 18 MHz procházejí tělem a odrážejí se od jednotlivých orgánů, resp. od přechodů mezi tkáněmi s různou akustickou impedancí.

Dopplerovské systémy[edit | edit source]

Měření dopplerovskou ultrasonografií lze provádět ve dvou základních skupinách systémů:

• • CW mód pracující s nemodulovanou (kontinuální) nosnou vlnou
  • PW mód pracující s impulsně modulovanou nosnou vlnou

CW mód je technicky jednodušší, ale poskytuje pouze informaci o průměrné rychlosti. Používá se zejména k měření krevního tlaku v povrchově uložených cévách na dolních končetinách.

PW mód umožňuje určit kromě rychlosti průtoku také hloubku, ve které došlo k odrazu. Výsledek měření v PW módu se zobrazuje jako 2D obraz naměřených rychlostí.Současné dopplerovské systémy jsou směrové, což znamená, že se u nich rychlost toku směrem od sondy označuje jako zpětná a směrem k sondě jako dopředná.

Dopplerovská zobrazení[edit | edit source]

Podle toho, jak se změřená rychlost zobrazí na monitoru, rozlišujeme několik různých zobrazení.Obecně je můžeme rozdělit na spektrální a barevné, ale existují i další specifické metody.

Duplexní ultrasonografie[edit | edit source]

Představuje kombinaci dvojrozměrného dynamického zobrazení a impulsního dopplerovského měření rychlosti. Obraz barevné duplexní ultrasonografie je složen ze dvou částí - černobílé a barevné. Černobílá část obsahuje morfologickou informaci a barevná informaci o pohybu ve sledovaném řezu.

Triplexní ultrasonografie[edit | edit source]

Triplexní ultrasonografie (color assisted duplex sonography) je kombinace B-zobrazení, barevně kódovaného krevního toku a spektrálního záznamu. Tím je zjištěno celé rychlostní spektrum.

Dopplerovský průtokoměr[edit | edit source]

K měření objemového průtoku kapaliny krve cévou se používá tzv. dopplerův ultrazvukový průtokoměr. Ten se skládá z několika částí a pracuje v PW módu.

Echokontrastní látky[edit | edit source]

Pro dopplerovské ultrazvukové vyšetření není nezbytně nutné použít kontrastní látky. Přesto se občas používají, a to například k vyšetření jater či k transkraniálnímu vyšetření. Nazývají se echokontrastní látky, jsou podávány intravenosně a mají formu plynových mikrobublin. Zvyšují echogenitu proudící krve, což zapříčiní zvýšení amplitudy dopplerovského signálu a tím i zlepšení poměru signál/šum. Podmínkou je, aby tyto mikrobubliny byly schopné průchodu plicními kapilárami. Jejich použití zvyšuje diagnostickou výtěžnost ultrasonografie.

Využití v medicíně[edit | edit source]

Dopplerovská ultrasonografie má v medicíně široké uplatnění, a to zejména díky neinvazivnosti zákroku, snadné dostupnosti a nízké ceně, dále také nevyžaduje transport pacienta. Může jím být například diagnostikována jaterní cirhóza či Buddův-Chiariho syndrom. Používá se k zaznamenávání srdečního tepu plodu (tzv.fetální doppler), k nalezení místa vzniku krevní sraženiny, aneurysmat nebo k objevení případného poškození funkce srdečních chlopní. Mezi nevýhody této metody patří nízká prostupnost oblastmi s rozhraními s rozdílnými akustickými impedancemi (např. plyn ve střevě, plicní parenchym, kompaktní kost, podkožní tuk atd.) A také závislost určení správné diagnózy na zkušenostech lékaře.

Transkraniální dopplerovské vyšetření[edit | edit source]

Transkraniální dopplerovské vyšetření (TCD) je vyšetření průtoku intrakraniálním tepenným řečištěm. Představuje jeden z nejjednodušších způsobů tohoto vyšetření. Používají se k němu sektorové sondy s nízkou frekvencí asi 2 - 2,5 MHz^[1], a to kvůli velkému útlumu ultrazvuku v kostech. Metoda TCD se provádí přes přístupová okna v lebce, která jsou propustná pro ultrazvukové vlnění. Transtemporálním oknem je umožněno zobrazení Willisova okruhu v axiální, popř. koronární rovině. Subokcipitálním oknem přes foramen magnum se zobrazují distální úseky vertebrálních artérií a artérie bazilární. Submandibulární a transorbitální přístupová okna jsou využívána jen výjimečně.Pomocí této metody se diagnostikují stenotické a okluzivní změny, které se často vyskytují na proximálním úseku střední mozkové tepny.^[1] Také je možno zjistit přítomnost vedlejšího oběhu Willisovým okruhem.

Diagnostika jater a portálního oběhu[edit | edit source]

Doplerovská ultrasonografie je dnes součástí každého ultrazvukového vyšetření břicha. Při diagnostice jater a portálního oběhu má barevný dopplerovský záznam významný přínos. V současné době se toto vyšetření doplňuje o počítačovou tomografii (CT) či nukleární magnetickou rezonanci (NMR).Tím zjistíme portální hypertenzi, kolaterální oběh či obrácený směr průtoku, což jsou hlavní kritéria při diagnostice jaterní cirhózy, portální trombózy či Buddova-Chiariho syndromu.

Diagnostika urogenitálního systému[edit | edit source]

Toto zobrazovací vyšetření je také velmi vhodné pro diagnostiku renovaskulární hypertenze, vyšetření transplantované ledviny a vyšetření skróta při podezření na torzi varlete. K vyšetření renálních tepen se používají, vzhledem k hloubce jejich uložení, nízkofrekvenční sondy (2-3 MHz)^[2], k vyšetření skróta je naopak zapotřebí vysokofrekvenční sonda s frekvencí okolo 7 MHz^[2], která dokáže zachytit i velmi pomalé toky.

Dopplerovská echokardiografie[edit | edit source]

Fetální echokardiografie je druh lékařského zobrazování, umožňující vizualizaci srdce vyvíjejícího se plodu. Je jedním z nejdůležitějších ultrazvukových vyšetření v těhotenství. Vrozené srdeční vady patří k nejčastějším vrozeným vývojovým vadám a jejich přítomnost nás může upozornit na komplexnější postižení plodu (genetické nebo chromozomální syndromy). Ideální období k provedení detailního vyšetření srdce je mezi 20. a 23. týdnem těhotenství.

Fetální Dopplerometrie[edit | edit source]

Výsledkem vyšetření je obraz na monitoru ultrazvuku, stejně jako zvuky průtoku krve cévami, pupeční šňůrou a srdcem. Pomocí fetálního Dopplera se můžeme ujistit, že je plod živý a vyvíjí se tak, jak má. Fetální doppler určený pro detekci ozev (srdeční činnosti) plodu. Určený pro použití v gynekologii, porodnictví i v domácí péči po 12. týdnu těhotenství.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

• Dopplerovská ultrasonografie
• Dopplerovská zobrazení
• Dopplerovská echokardiografie
• Fetální Dopplerometrie

Externí odkazy[edit | edit source]

• Lékařská ultrasonografie
• Medical ultrasonography

Použitá literatura[edit | edit source]

• NAVRÁTIL, LeošaJozefROSINA, etal. Medicínská biofyzika. 1.vydání. Praha: Grada, 2005. 524s. ISBN 80-247-1152-4.

• ELIÁŠ, PavelaJanŽIŽKA. Dopplerovská ultrasonografie. 1.vydání. Hradec Králové: Nucleus, 1998. ISBN 80-901753-5-X.

• ELIÁŠ, PavelaJanŽIŽKA.Dopplerovská ultrasonografie portálního systému.Česká radiologie. 2006,roč.60, no.5, s. 353-359, ISSN 1210-7883. 

• HRAZDIRA, Ivo. Úvod do ultrasonografie:v otázkách a odpovědích pro studenty lékařské fakulty[online]. ©2008. [cit. 2013-11-29]. <http://www.med.muni.cz/dokumenty/pdf/uvod_do_ultrasonografie1.pdf>.

• BAJGAR, Robert. Dopplerovské ultrazvukové metody[online]. [cit. 2013-11-17]. <http://ulb.upol.cz/praktikum/doppnav.pdf>.

Reference[edit | edit source]